Zatímco venku vládne zima a většina organismů přečkává mráz v zimním spánku, někteří zástupci hmyzu přece jen nespí. Mají k tomu pádný důvod – objevila zákoutí v teple as dostatkem potravy – naše zásoby potravin.
Fazole znehodnocené zrnařkou
Lidstvo se naučilo skladovat různorodé potraviny již před více než 10 000 lety. Ruku v ruce s měnícím se životním prostředím se některé druhy hmyzu naučily přítomnost člověka využívat ve svůj prospěch. Evolučně výhodnější bylo pro ně přečkat v chráněném příbytku lidí než riskovat zamrznutí venku. Kromě úkrytu zde našli i dostatek potravy, což jim umožnilo rozmnožovat se celoročně.
Tím, jak člověk osidloval svět, rozšířili se společně s ním po téměř všech kontinentech. Desítky různých druhů tak souhrnně nazýváme škůdci skladových plodin. K nejčastějším patří určitě moly – správný název je vijačka moučná (Ephestioa kuehniella), ale nezaškodí představit i jiné škůdce.
Črvotoč škodí nejen ve dřevě
Nejznámější je asi střevotoč chlebový (Stegobium paniceum), někde uváděný také jako červotoč chlebový, který podle archeologů trápil i staré Řeky již před více než 3000 lety. Živí se v podstatě vším, co obsahuje škrob – cereáliemi, obilovinami, sušenými rostlinami, rýží, těstovinami, nepohrdne ani starým pečivem, čokoládou či sušenkami.
Je to vzdálený příbuzný střevotoče páskového, známého jako škůdce ve dřevě. Jedná se o nenápadné hnědé brouky velké asi 3 mm. Jakmile se larva bělavé barvy nasytí na potravinách, zakuklí se. Vylíhnuté imágo (dospělec) se snaží co nejdříve spářit, následně samice klade i více než sto vajíček. Má obvykle tři generace do roka. Snáší i nízkou vlhkost, ale larvy se nedokážou vyvíjet při teplotách pod 13 °C.
Črvotoč chlebový
Črvotoč chlebový miluje spíže, kde je uskladněna mouka, chléb či rýže.
Prokouše i papírový obal
Při skladování ořechů, mandlí, obilí a moučných výrobků bychom se měli mít na pozoru před pláčem skladovým (Oryzaephilus surinamensis). Má výrazně podlouhlé tělo dlouhé asi 3 mm. Dokáže se chytře prokousat i papírovým obalem. Vajíčka klade přímo na potravu. Dospělé samice mohou žít až jeden rok, přičemž během života nakladou i přes 350 vajíček. V závislosti na teplotě mívají 2 až 8 generací za rok.
Vyhledává zejména zásoby uskladněné při vyšší vlhkosti a teplotě. Jeho výskyt doprovází také růst různých plísní. Při teplotách pod 18 °C se zastavuje vývoj larev.
Plocháč skladový
V teple je mu dobře
O něco větší je potemník skladový (Tribolium confusum) dosahující 3 až 6 mm. Má podlouhlé tělo a hnědé zbarvení různých odstínů. Najdeme ho nejen v zásobách obilovin, ale také v sušené zelenině a ovoci, v sušených houbách, granulích pro zvířata či v koření. Pochází z Etiopie, ale rozšířen je již prakticky po celém světě.
Vyhledává teplejší prostředí (nad 20 °C), proto je častým škůdcem zejména v bytech. Dospělé samice mohou žít až dva roky. Za svůj život nakladou až 450 vajíček. Jeho přítomnost prozradí specifický nakyslý zápach. Napadené potraviny zcela znehodnocuje svým trusem.
Fazole děravá jako ementál
Uskladněné fazole, hrách, bob či sója se mohou lehce stát obětí zrnářky fazolové (Acanthoscelides obsoletus). Dostala se k nám ze severní Ameriky. Měří asi 4 mm. Krovky nezakrývají oblé tělo po celé délce, díky čemuž se konec těla jeví bledší zbarvený. Samičky kladou vajíčka na vyvíjející se lusky v zahradě, ale jsou schopny je klást už i na sklizenou úrodu ve skladu.
Vývin při vyšší teplotě může trvat jen 50 dní. Bíle zbarvené larvy mají vysokou spotřebu potravy a díky silným kousátkům se prokousají dovnitř semen. Poškození může být zprvu nenápadné a viditelné jen po namočení semen. Při větším napadení zůstávají semena děravá jako ementál. Tento druh neznehodnocuje jen potraviny, ale i semena uskladněná pro jarní výsadbu.
Rady biologa
Uskladněné potraviny, zeleninu či ovoce kontrolujeme. Adrián radí, jak předcházet škodám.
Skladujeme jen důkladně přebrané, vyčištěné, případně vysušené suroviny. Během skladování zrnin dbáme na udržování nižší vlhkosti.
Pokud je to možné, dodržujeme nižší teploty skladování zimních zásob, nikoli však pod bodem mrazu.
Pokud to situace vyžaduje, suroviny, jako například luštěniny, obiloviny, vyloupané ořechy, můžeme sterilizovat uložením do mrazničky při teplotě -12 až -18 °C alespoň 48 hodin. Tento proces spolehlivě usmrtí všechna stadia škůdců. Někteří dokonce radí fazole vložit na cca 5 minut do 50 ° C, má to zabíjet i vajíčka třásněnek. Po obou procedurách si mají semena zachovat klíčivost.
Ke skladování používáme skleněné nebo plechové nádoby s dobrým těsněním.
Před kuchyňským upotřebením potraviny vždy pečlivě zkontrolujeme.
