Nový výzkum ptáků hnízdících na území Evropské unie ukazuje, že od roku 1980 vymizel každý šestý ptačí jedinec – celkem téměř 600 milionů ptáků.
Mezinárodní tým výzkumníků z britské Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB), BirdLife International a České společnosti ornitologické (ČSO) analyzoval údaje o 378 ze 445 původních ptačích druhů v zemích EU. Autoři studie odhadují, že v letech 1980 – 2017 došlo k celkovému populačnímu poklesu u evropských ptáků o 17 až 19 procent, což odpovídá ztrátám mezi 560 a 620 miliony jedinců, oznámila webová stránka BirdLife.cz.
Během tohoto období ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst četnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců. Velký podíl na ztrátách má velmi výrazný pokles malého počtu běžných druhů a totéž platí io přírůstcích – několik ptačích druhů zaznamenalo vysoké nárůsty populací.
Studie je založena na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), projektu Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC) a povinných zpráv členských států EU, které musí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.
Vrabec
Nejvíce zasaženým druhem je kdysi všudypřítomný vrabec domácí. Od roku 1980 přišel o polovinu své populace, což představuje úbytek celkem 247 milionů ptáků. Jeho blízký příbuzný, vrabec polní, zaznamenal ztráty zhruba na úrovni 30 milionů jedinců. Na oba druhy působí změny zemědělské politiky a hospodaření, vrabci domácí však mizí iz městského prostředí. Důvody úbytku městských populací jsou různorodé – od nedostatku potravy a hnízdních příležitostí přes šíření ptačí malárie až po vliv znečištěného ovzduší.
Zatímco v 80. a 90. letech 20. století došlo k velkému snížení počtu ptáků, v posledním desetiletí se tempo poklesu zpomalilo. Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích poskytují v EU právní ochranu prioritním druhům a stanovištím a prokazatelně prospívají ptačím druhům a posilují ochranu stanovišť, píše se ve studii. Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během uplynulých desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování, omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací.
Tato práce však potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukázaly, že v poslední době došlo ke značným ztrátám druhové rozmanitosti. Úbytek kdysi běžně a hojně se vyskytujících ptáků dokazuje, že je zapotřebí rozsáhlejšího spektra ochranářských aktivit, píší autoři.
Vrabec domovní
Naléhavá je zejména nutnost ochrany ptáků spjatých se zemědělskou zemí, stejně jako ochrana dálkových ptačích migrantů podél jejich tahových tras. Úbytek kdysi běžných a hojných druhů je znepokojivý zejména proto, že poukazuje na poškození celých ekosystémů a jejich funkcí a potenciálně i na narušení jejich schopnosti poskytovat ekosystémové služby, na kterých je lidstvo závislé.
