Malý byt ve starém činžovním domě ze 40. let 20. století na první pohled upoutá optimistickým dojmem, svěžestí, originalitou a nápaditými zařizovacími předměty. Ale na druhé straně také klidem, barevnou uspořádaností a úctou k původnímu zařízení.
Precizní je zde promyšlená kombinace barev a nápadité pojetí původních dveří. Autorkou nové podoby bytu s dispozicí 2+kk je bytová designérka Zuzana Jančušková.
Vše se zde odehrává na klidném základě představovaném bílými a šedavými stěnami a plovoucí podlahou s dřevěným dekorem šedobílého dřeva. Na nich vyniká několik výrazně modrých dveří. Upoutá například jejich opakování vedle sebe v obývacím prostoru s kuchyňskou linkou – jedny dveře odsud vedou do koupelny, ty druhé do předsíně. V předsíni, v sousedství historického litinového umyvadla na zdi, jsou třetí modré dveře – to je vstup na WC.
Originální obývací prostor
Totožná modrá barva v „řeckém“ odstínu je použita i na trubkové konstrukci gauče v propojeném obývacím prostoru. Gauč slouží ke stolování (před ním je umístěn masivní dřevěný stůl), jakož i k odpočinku. Televizor je v jeho okolí na první pohled obtížné najít. Je totiž nenápadně, netypicky, ale logicky a prakticky umístěný nad kuchyňskou linkou na stěně – kus vedle designové kulaté kovové digestoře.
Na částečně otevřené stěně nad gaučem visí malé barevné panely v jasných barvách; opět převážně v modrých tónech a jako kontrapunkt zde září červená a jasně zelená. Jsou to malby výtvarnice Vanesy Hardi.
Koupelna v černo-bílé – ale s modrými dveřmi
S dveřmi do koupelny se jasně modrá barva dostává i do ní. Jinak je koupelna maximálně barevně přísná – sklo, bílé sanitární předměty a elegantní černobílá kombinace podlahy a obkladů. To vše ale doplňuje a v dobrém slova smyslu narušuje něco neočekávaného – krásná dřevěná stará židle. Tím je sterilní dojem z koupelny zahozen a prostor navíc nabírá na originalitě, do jeho superhygieničnosti jsou doslova vneseny staré časy; díky tomuto detailu nám napadne, že takovou koupelnu jsme ještě neviděli.
Nakouknuto do ložnice
V ložnici doplňuje světle modrou barvu (tentokrát na židli) výrazná oranžová malba nad hlavami postele, zdůrazňující šedavé postelové čelo pod sebou. Její autorkou je opět Vanesa Hardi. Jinak je ložnice realizována v jemných a tlumených pastelových tónech. Čela postele jsou čalouněna na šedo, na oknech visí bílé žaluzie.
Podlaha, stěny, skříně – promyšlený prostor
Podlaha přecházející od kuchyňského koutu až do ložnice sjednocuje celý prostor a dává mu jemný pudrový nádech. Použita byla kvalitní laminátová plovoucí podlaha Quickstep v dekoru „dub kartáčovaný“. Podlahu doplňuje na opačných koncích velkého obytného prostoru nábytek v identickém odstínu – v kuchyni je to vysoká, napůl otevřená skříň, v ložnici skříň šatní.
Stěna za postelí v ložnici je vyhotovena jako šedá stěrka, stejná stěna je i na opačném konci bytu, na protější stěně za dlouhou stříbřitou kuchyňskou linkou. I proto spolu celý prostor ladí, zrcadlově jsou totiž využity totožné nebo podobné prvky na obou stranách, jen v jiném kontextu, s jinou funkcí. Celek pak vypadá velmi klidně a v nepřeplněném prostoru dovoluje vyniknout malým barevným solitérům.
